Historie českých mincí - Lucie Seifertová - replika tolaru - stand

Historie ražby mincí

Pátá replika z cyklu „Historie českých mincí“ vás seznámí s příběhem pověstného stříbrného tolaru, od jehož vzniku uplynulo v roce 2020 rovných 500 let.

Když bylo v tichém údolí Krušných hor v západních Čechách objeveno pohádkové bohatství stříbrné rudy, psal se rok 1512. Stejně jako o dvě stě let dříve v Kutné Hoře i zde zavládla stříbrná horečka. A stejně jako groš z kutnohorského stříbra se i stříbrný tolar z údolí svatého Jáchyma stal světoznámým… Stříbro se našlo na panství Šliků a podle zákona mělo patřit králi. Hrabě Štěpán Šlik si ale všechno stříbro ponechal, od roku 1520 z něj razil své vlastní mince a navíc na ně umístil erb svého rodu, což byla drzost, jaká ve světě neměla obdoby. Chudého krále Ludvíka Jagellonského tehdy nikdo nebral vážně… Jáchymovské bohatství bylo nesmírné. Stříbrné balvany o hmotnosti až 100 kilogramů nalezené takřka pod povrchem nebyly ničím výjimečným. Aby se k nim horníci dostali, rozpálili skálu, pak ji prudce zchladili a země popraskala. Tomuto postupu se říkalo krušení a Krušné hory tak získaly své jméno. Dobyté stříbro bylo velmi kvalitní a stejně kvalitní byly i tolary, které se z něj razily. Vznikly jich miliony, ale většina z nich byla v zemích, které neměly vlastní zdroje stříbra, roztavena a použita k ražbě cizích mincí. Jejich zkomolený název pak dal jméno dolaru, který se dodnes používá na celé planetě.

Replika šlikovského tolaru, kterou zpracoval akademický sochař Jan Lukáš, je stejně jako její historická předloha vyražena ze stříbra.

Ražba je vsazena do ilustrovaného prostorového leporela. V nezaměnitelném podání Lucie Seifertové se dozvíte řadu zajímavostí o původu tolarů i o tom, jak se rozšířily do celého světa. Nezapomeňte, že kompletní sedmidílný cyklus replik historických mincí si můžete uložit do praktického sběratelského boxu. Emisní náklad jednotlivých replik není limitován.